Sova
3. A DAE Daňová evidence | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ú V O D D O D A Ň O V É E V I D E N C E
______________ se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Podnikatel – fyzická osoba
FO může vykonávat podnikatelskou, případně jinou samostatnou výdělečnou činnost na základě:
- živnostenského oprávnění
- jiného než živnostenského oprávnění.
FO, která takto podniká, jedná především sama za sebe, tedy svým jménem a na svůj účet.
Mezi výhody samostatně podnikající FO patří zejména:
- jednoduchost při založení
- není stanovena minimální výše vkladu FO ani základní kapitál
- rozhodování je soustředěno na jednoho vlastníka
- při ročním obratu do 25 mil. Kč možnost vedení daňové evidence.
K nevýhodám samostatně podnikající FO patří především neomezené ručení, tzn. že za závazky ručí celým svým osobním majetkem.
Př. FO dluží finančnímu úřadu na daních /včetně penále a nedoplatků/ Kč 400 000,--. V obchodním majetku má podnikatel pouze peníze na běžném účtu ve výši Kč 70 000,--.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Evidence podnikatelské činnosti
Podnikatelskou činnost fyzické osoby lze evidovat dvojím způsobem, a to buď formou daňové evidence nebo účetnictví.
V případě, že FO, která dosahuje příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, nemá zákonnou povinnost vést účetnictví nebo se k tomu dobrovolně nerozhodla, vede daňovou evidenci.
/PO bez ohledu na výši obratu je vždy účetní jednotkou, tzn. musí vést účetnictví./
FO má povinnost vést účetnictví v těchto případech:
1. pokud je zapsána v obchodním rejstříku
2. pokud její obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 mil. Kč
3. pokud se rozhodla dobrovolně vést účetnictví
4. pokud je účastníkem sdružení bez právní subjektivity a alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je účetní jednotkou.
CHARAKTERISTIKA DAŇOVÉ EVIDENCE
Daňová evidence je obdobou zrušeného jednoduchého účetnictví. Neupravují ji však účetní předpisy, ale zákon o daních z příjmů.
Úkolem daňové evidence je poskytnout informace o:
- příjmech a výdajích /v členění potřebném pro zjištění základu daně/
- majetku a závazcích podnikatele.
Forma a způsob vedení daňové evidence:
Zákon stanoví pouze obsah, nikoliv způsob či formu jejího vedení. Záleží tedy na rozhodnutí podnikatele, jako formu zvolí. Nepředepisují se knihy majetku a závazků, tak jak to stanovily předpisy pro jednoduché účetnictví.
Jediným požadavkem na daňovou evidenci je zajistit správné podklady pro výpočet základu daně z příjmů, tj. určit příjmy a výdaje zahrnované a nezahrnované do základu daně.
Pokud je vedená průběžně, má i další význam – poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele a je tedy využitelná pro ekonomické rozhodování při řízení firmy.
Evidence příjmů a výdajů /podle ZDP/
Příjmy by měly být v daňové evidenci zachyceny tak, aby bylo zřejmé, zda se jedná o příjmy zahrnované nebo nezahrnované do základu daně:
- mezi příjmy, které jsou zahrnovány do základu daně, patří například ____________________________________________________________________
- do příjmů, které nejsou zahrnovány do základu daně, patří například ____________________________________________________________________
Obdobně výdaje se musí evidovat v členění na výdaje odčitatelné a neodčitatelné od základu daně:
- výdaje odčitatelné, jedná se o výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, které se odečítají od základu daně ve výši stanovené ZDP, jsou to například ____________________________________________________________________
- výdaje neodčitatelné od základu daně, jedná se například ____________________________________________________________________
Evidence majetku a závazků
V evidenci majetku se zachycuje majetek, který se poplatník rozhodne vložit do svého obchodního majetku.
Obchodní majetek je definován ZDP jako souhrn majetkových hodnot /věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot/, které jsou ve vlastnictví poplatníka a o nichž bylo nebo je účtováno, anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů.
Obchodní majetek, který je pořizován a užíván podnikatelem, může mít zejména tyto formy:
- hmotný majetek
- zásoby
- pohledávky
- peněžní prostředky.
Závazky jsou ________ podnikatele vůči věřiteli, resp. dodavateli, případně jeho povinnost provést dohodnutou službu.
/Také pro daňovou evidenci platí povinnost inventarizace, tj. k poslednímu dni zdaňovacího období musí podnikatel provést zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků.
CHARAKTERISTIKA ÚČETNICTVÍ
Účetnictví poskytuje informace:
- o stavu a pohybu majetku a závazků
- o nákladech, výnosech a s tímto související zjištění hospodářského výsledku.
/Náklady a výnosy se účtují v časové a věcné souvislosti, tzn. že musí být zahrnuty do toho účetního období, se kterým věcně a časově souvisí./
Účetnictví plní zejména tyto funkce:
- poskytuje informace o hospodaření firmy /tj. zda firma hospodaří se ziskem nebo ztrátou/
- zjištění informací pro účely daňové /správné stanovení základu daně, a tím i daňové povinnosti účetní jednotky/
- poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku.
Základním předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví, který stanoví účetním jednotkám povinnost vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.
ROZDÍLY MEZI DAŇOVOU EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍM
Hlavní rozdíl mezi daňovou evidencí a vedením účetnictví je ve zjišťování výsledku hospodaření. V daňové evidenci se zjišťuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, v účetnictví jako rozdíl výnosů a nákladů.
Příjmy – přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu.
Výdaje – úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu.
Výnosy – výkony vyjádřené v Kč, tj. tržby za provedené práce a služby, za prodané výrobky či zboží.
Náklady – spotřeba hospodářských prostředků, cizích výkonů nebo spotřeba práce zaměstnanců podniku.
Otázky:
1. Co je podnikání?
2. Jaké výhody a nevýhody má podnikání samostatných fyzických osob?
3. Který zákon upravuje vedení daňové evidence?
4. Co je úkolem daňové evidence?
5. Jaké požadavky jsou kladeny na vedení daňové evidence?
6. Jak a proč členíme příjmy v daňové evidenci?
7. Jak a proč členíme výdaje v daňové evidenci?
8. Co je obchodní majetek?
9. Jaké formy může mít obchodní majetek používaný podnikatelem?
10. Co jsou závazky?
11. Jaké informace poskytuje účetnictví?
12. Jaké funkce plní účetnictví?
13. Popiš rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím.
ÚČETNÍ DOKLADY
Význam a druhy účetních dokladů
Účetní doklady jsou podkladem pro ___________________.
Účetní doklady jdou průkazné účetní záznamy, v nichž jsou prvotně zaznamenány hospodářské a účetní operace, které mají být zaznamenány v účetnictví.
Účetní doklady ověřují hospodářskou operaci a zároveň prokazují, že se operace uskutečnila. Základní podmínkou řádně vedeného účetnictví účetní jednotky je ____________________ vyhotovování účetních dokladů.
Účetní doklady se vyhotovují na:
- hospodářské operace, které působí změny v majetkových složkách, závazcích, kapitálu, nákladech a výnosech účetní jednotky
- účetní operace, které vznikají vlivem uplatněné techniky účetních zápisů
Údaje o hospodářských operacích mohou být zachyceny přímo na technických nosičích dat a tato okolnost musí být uvedena v účetních záznamech o formě vedení účetnictví.
Účetní doklady podle obsahu se člení na:
- vnější (___________)
- vnitřní (___________)
Účetní doklady podle počtu zaznamenaných operací se člení na:
- jednotlivé
- sběrné
Obsah účetních dokladů
Je minimem údajů (základním obsahem), který stanoví zákon o účetnictví. Chybí-li některá náležitost, nelze považovat doklad za průkazný. Náležitostmi jsou:
- označení účetního dokladu
- obsah účetního případu a jeho účastníci
- peněžní částka nebo informace o ceně za měřící jednotku a vyjádření množství
- okamžik vyhotovení účetního dokladu
- okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu
- podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ
- podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování
Podpisy mohou být nahrazeny jiným průkazným způsobem, např. kódem. Kromě uvedených náležitostí mohou účetní doklady obsahovat podle potřeby další údaje.
Účetní doklady musí být pečlivě číslovány. Účetní doklady musí být vyhotoveny trvanlivým způsobem; musí být čitelné, bez vymazávání a přepisování.
Opravy chybných údajů v účetních dokladech zjištěné při jejich přezkušování musí být provedeny tak, aby nedošlo k porušení průkaznosti, úplnosti a správnosti. Uskutečňují se podle zvyklostí:
- buď škrtnutím chybného údaje a uvedením správného údaje opatřeného datem a podpisovým záznamem opravující osoby
- nebo vyhotovením účetního dokladu na opravu, nebo nového dokladu
Oběh účetních dokladů
Veškeré činnosti, které se uskutečňují na účetním dokladu od jeho vyhotovení nebo přijetí až po jeho uložení v archivu, představují oběh účetního dokladu. Správná organizace oběhu účetních dokladů zajišťuje jeho správné zpracování. Účetní jednotky musí mít vypracován plán oběhu účetních dokladů, který je vnitřní účetní směrnicí. Plán musí obsahovat odpovědné pracovníky a lhůty k vyhotovení dokladů a k jejich zpracování. Při práci s účetními doklady se vyskytují tyto činnosti:
- třídění a číslování
- přezkoušení správnosti
- určení účtovacího předpisu a zaúčtování
- úschova a skartace
Třídění dokladů - rozdělení účetních dokladů podle obsahu do skupin a v rámci nich podle data přijetí nebo vyhotovení, načež se podle zvoleného systému očíslují.
Přezkoušení správnosti dokladů - ověření správnosti údajů v nich uvedených jak po stránce věcné správnosti, tak i formální správnosti. Přezkoušení se uskutečňuje zpravidla před zaúčtováním účetního dokladu.
Věcná správnost - zjištění souladu účetního dokladu se skutečností, jakož i početní správnost číselných údajů.
Formální správnost - přezkoumání oprávněnosti podpisových záznamů osob za účetní případ a úplnost předepsaného obsahu.
Určení účtovacího předpisu - určení účtů, na které má být účetní případ zaúčtován; účtovací předpis zajišťuje spojitost mezi účetním dokladem a účetním zápisem.
Zaúčtování dokladů - se provádí podle účtovacího předpisu v účetních knihách.
Úschova dokladů - účetní doklady se ukládají v příručním archivu zpravidla po dobu běžného roku a pak se předávají do archivu účetní jednotky. Účetní doklady se musí uschovávat po dobu stanovenou zákonem o účetnictví.
Skartace dokladů - vyřazení účetních dokladů z archivu po uplynutí stanovené doby úschovy.
Opravy chybných účetních zápisů
Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti a nesrozumitelnosti účetnictví. Zjistí-li účetní jednotka, že některý účetní zápis je nesprávný, neúplný nebo nesrozumitelný, provede neodkladně jeho opravu. Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit, kdo opravu provedl, datum jejího provedení, atp. Opravy se provádějí buď účetně nebo neúčetně.
Při __________ způsobu se vyhotoví nový účetní doklad, kterým se opraví nesprávný účetní zápis. Opravy chybného účetního zápisu můžeme provést následovně:
- úplné storno (zrušení nesprávné položky) - použije se, když dojde k zaúčtování účetního případu na nesprávných účtech nebo na nesprávných stranách správných účtů
- částečné storno představuje snížení původně chybné zaúčtované částky na správnou
- doplňkový zápis, při němž se ____________ částka, o kterou byla zaúčtována na správných účtech a správných stranách částka nižší.
Při neúčetním způsobu se nesprávný účetní zápis přeškrtne a nahradí se zápisem správným. Neúčetní způsob oprav se provádí v účetních knihách do doby účetní závěrky; pak je nutno použít účetní způsob opravy.
Účetní knihy
Účetními zápisy se zaznamenávají účetní případy v účetních knihách. Účetní knihy musí umožňovat:
- jednoduchou a účelovou úpravu
- vhodné třídění a seskupování účetních údajů
- soustavnou, účinnou a rychlou kontrolu
- provádění účetních zápisů rychle a zároveň hospodárně
Účetní jednotky účtují:
a) v deníku
b) v hlavní knize
c) v knihách analytických účtů
d) v knihách podrozvahových účtů
Deník
Deník obsahuje účetní zápisy účetních případů uspořádaných v časovém sledu. Účetní případy jsou zpravidla zaznamenávány jednotlivě. V účetní jednotce může být veden pouze jeden souhrnný (všeobecný) deník nebo může být vedeno více deníků.
Účetní deník má významnou kontrolní funkci. Jeho úkolem je prokázat zejména, že účetnictví účetní jednotky je úplné, že byly zaúčtovány na podkladě účetních dokladů všechny účetní případy týkající se účetního období.
Formální stránka deníku může být v jednotlivých účetních jednotkách různá. Minimálně by měl obsahovat číslo zápisu, datum, číslo účetního dokladu, obsah účetního případu, účtovací předpis (předkontace) a částku.
Formy účetních knih
Účetní knihy se mohou vést jako:
- volné listy
- vázané knihy
Použití volných listů umožňuje dokonalé třídění. Je nezbytné ale dodržovat následující podmínky, aby nedošlo zejména k narušení úplnosti účetnictví:
- před započetím účtování nebo při prvním účetním zápisu očíslovat listy nebo strany pořadovými čísly
- položky zaznamenané na jedné straně sečíst a převést na následující stranu
Této formě v podstatně odpovídá vedení účetní knihy formou sestav na počítači. Vnitřní kontrolní systém účetní jednotky musí zabezpečit při vedení účetnictví prostředky výpočetní techniky, popř. jiné techniky, úplnost údajů zaznamenaných v účetnictví. Při vedení účetních knih formou sestav na počítači je nezbytné zajistit návaznost jednotlivých stran nebo listů příslušné účetní knihy a nemožnost zaměňovat jejich pořadí nebo vynechání.
Vázaná kniha zaručuje celistvost účetních zápisů. Uspořádání takové knihy je ale nesnadné, neboť je nezbytné předem odhadovat potřebné místo na jeden účet.
Při zpracování účetnictví na počítačích se většinou provádějí účetní zápisy prvotně do knih analytických účtů a teprve potom se provádí zápis součtů příslušných analytických účtů do hlavní knihy obsahující syntetické účty.
Systém vnitřních účetních předpisů zahrnuje i seznam účetních knih a seznam symbolů a zkratek, které účetní jednotka používá ve svém účetnictví.
Otevírání a uzavírání účetních knih
Účetní jednotky otevírají účetní knihy ke dni svého vzniku a k prvnímu dni účetního období. Účetní knihy se uzavírají k poslednímu dni účetního období a ke dni zániku účetní jednotky. Po uzavření účetních knih a sestavení účetní závěrky nesmí účetní jednotka do uzavřených knih přidávat další účetní zápisy.
Členění účetních dokladů:
a) Podle druhu:
· Příjmový pokladní doklad (PPD)
· Výdajový pokladní doklad (VPD)
· Výpis z bankovního účtu (VBÚ)
· Výpis z úvěrového účtu (VÚÚ)
· Odběratelská faktura (OF), event. faktura vydaná (FV)
· Dodavatelská faktura (DF), event. faktura přijatá (FP)
· Vnitřní účetní doklad (VÚD)
· Příjemka (P)
· Výdejka (V)
· Jednotný správní doklad (JSD) - clo
· Daňový doklad (DD)
· Směnka (SMĚ)
· Daňový dobropis (D.DOB.)
b) Podle počtu dokumentovaných operací:
· Jednotlivé - pro jednu hospodářskou operaci
· Sběrné – shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé hospodářské operace do nového dokladu
c) Podle obsahu:
· Vnitřní - užívají se uvnitř podniku (příjemka, výdejka)
· Vnější - (ve styku s okolím)
Otázky:
1. K čemu slouží účetní doklady?
2. Co jsou účetní doklady?
3. Jaký je význam účetních dokladů?
4. Jak dělíme účetní doklady podle obsahu?
5. Jak dělíme účetní doklady podle počtu zaznamenaných operací?
6. Jmenuj náležitosti účetních dokladů.
7. Popiš oběh účetních dokladů.
8. Jaký je rozdíl mezi věcným a formálním přezkušováním správnosti účetních dokladů?
9. Jaký je rozdíl mezi účetním a neúčetním způsobem opravy účetního dokladu?
10. Co je úplné storno účetního dokladu?
11. Jaký je rozdíl mezi částečným stornem a doplňkovým zápisem?
12. Co obsahuje deník?
13. Jakou významnou funkci má účetní deník?
14. Jaká pravidla platí pro otevírání a uzavírání účetních knih?
M A J E T E K, JEHO OCEŇOVÁNÍ A EVIDENCE
HMOTNÝ MATJETEK
Hmotný majetek je vymezen v ZDP a jeho správné určení je základem pro zásadní rozhodnutí, zda bude pořízení daného majetku jednorázovým daňovým výdajem /__________ nebo zda bude snižovat základ daně postupně /každým rokem pouze poměrnou část, a to formou ___________/.
Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy /např. u staveb jde o jejich kolaudaci/.
Mezi hmotný majetek patří zejména samostatné movité věci, stavby, budovy, domy a byty nebo nebytové prostory a jiný majetek.
Samostatné movité věci:
Jedná se o movité věci, které mají samostatné technicko-ekonomické určení, jejichž ocenění je vyšší než Kč 40 000,-- a provozně technické funkce delší než 1 rok.
Movité věci, které nevyhovují limitu Kč 40 000,--, označujeme jako drobný majetek.
Urči:
- nákladní automobil, pořizovací cena Kč 405 000,--
- kopírovací stroj, pořizovací cena Kč 40 000,--
Stavby:
Podle stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, na účel využití a dobu trvání.
Jiný majetek:
a/ technické zhodnocení, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, např. podnikatel provedl v pronajaté budově přístavbu nových místnosti, a to za Kč 900 000,-- /___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ /.
b/ výdaje hrazené nájemcem, které tvoří součást ocenění HM pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku a jež v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu Kč 40 000,--, např. podnikatel si formou finančního leasingu pronajal výrobní stroj, za montáž zaplatil Kč 36 000,-- a za dopravu Kč 5 000,--, kupní cena po skončení finančního leasingu činí Kč 1 000,-- /_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________./
c/ pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky
c/ dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč 40 000,--.
Technické zhodnocení
Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na:
- nástavby, přístavby a stavební úpravy
- rekonstrukce a modernizace majetku,
pokud převýšiliy u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku Kč 40 000,--
Př.Podnikatel vynaložil Kč 30 000,-- na rekonstrukci budovy zahrnuté v obchodním majetku.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________Oceňování hmotného majetku
Hmotný majetek se v souladu s ZDP oceňuje:
Pořizovací cena se skládá z ceny pořízení a z vedlejších pořizovacích výdajů /tj. ze všech dalších výdajů, které s pořízením souvisí/.
Za takové výdaje se považují výdaje zejména na:
- dopravné, montáž, clo
- průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce
- náklady související s uvedením předmětu do užívání /tj. i případné nutné úpravy a opravy před zařazením do užívání/
- výdaje na přípravu a zabezpečení investic do doby uvedení pořizované investice do užívání
- vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby
Naopak do pořizovací ceny se nezahrnují například výdaje na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení, výdaje na vybavení pořizované investice zásobami, výdaje na opravy a udržování hmotného majetku.
Př. Podnikatel zakoupil v roce 2009 počítač, jeho cena činila Kč 45 000,--, za dopravu zaplatil Kč 1 000,--. _____________________________________________________________________
Pokud výdaje vstupují do pořizovací ceny, nelze je jednorázově uplatnit do nákladů, ale v daňových výdajích budou zahrnuty až ve formě odpisů. Proto je důležité u hmotného majetku správně stanovit, zda zapisovaná částka je součástí pořizovací ceny či nikoliv.
Určete, zda uvedený výdaj vstupuje do pořizovací ceny hmotného majetku:
a/ poplatek za stavební povolení Kč 2 500,--
b/ přeprava pořizovaného stroje Kč 10 000,--
c/ montáž stroje Kč 20 000,--
d/ oprava stroje, který již byl zařazen v obchodním majetku Kč 40 000,--
Př. Poplatník vyrobil ve vlastní režii stroj, který bude používat při své podnikatelské činnosti. Sledované náklady související s výrobou tohoto stroje byly: spotřeba materiálu Kč 20 000,--, mzdy Kč 50 000,-- a režijní výdaje Kč 15 000,--.
_______________________________________________________________
Určete vstupní cenu hmotného majetku:
a/ Podnikatel přijal fakturu od dodavatele za kopírovací stroj Kč 60 000,--, za montáž zaplatil hotově Kč 1 500,-- Podle výpisu z BÚ byla zaplacena první splátka faktury za kopírovací stroj ve výši Kč 30 000,--.
b/ Poplatník – fyzická osoba koupil budovu v roce 2008 za Kč 1000 000,-- V roce 2009 byla budova zařazena do obchodního majetku. Odhad soudním znalcem na budovu činí Kč 1 700 000,--.
c/ Podnikatel zakoupil v Německu stroj v přepočtu za Kč 900 000,--, přičemž za zprostředkování koupě zaplatil českému podnikateli Kč 40 000,--, za přepru zaplatil speditérské firmě Kč 15 000,--. Na pořízení investice si vzal úvěr, přičemž do doby uvedení stroje do užívání zaplatil bance úroky ve výši Kč 45 000,--.
EVIDENCE HMOTNÉHO MAJETKU
Evidence jednotlivých složek hmotného majetku se sleduje na kartách hmotného majetku.
Minimální obsah karty HM:
- název nebo popis složky majetku, popř. číselné označení
- ocenění /pořizovací cena, reprodukční cena nebo vlastní náklady/
- datum a způsob pořízení, příp. datum uvedení do užívání
- údaje o zvoleném způsobu odpisování /rovnoměrný nebo zrychlený/
- částky odpisů za zdaňovací období
- zůstatková cena /vstupní cena snížená o odpisy/
- datum a způsob vyřazení /prodej, opotřebení, zničení/
Obsah karty HM je vhodné doplnit o údaje:
- odpisová skupina /1 – 6/
- roční odpisová sazba
- ____________ /souhrn odpisů za celou dobu používání/
- typ a číslo dokladu, kterým prokazujeme vstupní cenu
- výrobní číslo, inventární číslo, u automobilů SPZ
- údaje o technickém zhodnocení
- místo, kde je dlouhodobý majetek umístěn
NEHMOTNÝ MAJETEK
Dlouhodobý nehmotný majetek pro účely účetnictví podnikatelů obsahuje zejména:
- zřizovací výdaje
- nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
- software
- ocenitelná práva
s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou.
Výdaje na pořízení nehmotného majetku u fyzických osob /poplatníků s příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti/ jsou daňově uznatelným výdajem při zaplacení, a to v plné výši bez finančního limitu.
ZÁSOBY
Zásobami jsou materiál, zboží, zásoby vlastní výroby /tj. nedokončená výroba, polotovary, výroby a zvířata/.
Materiál zahrnuje zejména:
- suroviny /základní materiál/ - tj. hmoty, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu
- pomocné látky, které rovněž přecházejí do zhotovovaného výrobu, ale netvoří jeho podstatu
- provozovací látky, např. paliva, čistící prostředky, maziva…
- náhradní díly, tj. předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu
- obaly a obalové materiály
- další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění
Zboží – vše, co podnikatel nakupuje za účelem dalšího prodeje. Zbožím jsou také výrobky vlastní výrobky, které byly předány do prodejen.
Nedokončená výroba – produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni, nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem.
Výrobky – předměty, které podnik vyrábí s cílem prodat je odběratelům.
Zvířata.
Určete, o jaký druh zásob se jedná:
1. Podnikatel provozuje hostinskou činnost:
- nakoupil pivo, víno a nealko pro prodej zákazníkům ____________
- koupil potraviny do kuchyně na výrobu jídel ____________
2. Podnikatel má ve skladech stoly, židle, skříně:
- tento nábytek je u truhláře ____________
- u obchodníka s nábytkem se jedná ____________
3. Podnikatel nakoupil náhradní díly, které použije na opravy ____________
EVIDENCE ZÁSOB
Zákon o daních z příjmů přímo neuvádí, že by poplatník musel vést skladovou evidenci zásob, ale stanoví, že k poslednímu dni zdaňovacího období má poplatník povinnost zjistit __________ stav zásob a o případné inventarizační rozdíly upravit __________________.
Evidenci zásob lze vést například formou skladových karet:
POHLEDÁVKY
Pohledávka je nárok podnikatele na úhradu peněžní částky od dlužníka. Podnikatel tedy vystupuje ve finančním vztahu v roli věřitele.
Pohledávky lze členit:
1. Pohledávky z obchodních vztahů, tj. jednak z prodeje výrobků, zboží a služeb – faktura vystavená odběrateli jako předpis částky, kterou má dlužník uhradit ve smluvené lhůtě a jednak z titulu zaplacených záloh.
2. Ostatní pohledávky:
- vůči státu, např. přeplatky na daních, nadměrný odpočet DPH
- pohledávky z titulu poskytnutých půjček
- pohledávky za zaměstnanci /__________________________/
- pohledávky jako nárok na pojistnou náhradu od pojišťovny v případě pojistného plnění apod.
Určete, zda se jedná u podnikatele o pohledávku:
1. Podnikatel provedl pro zákazníka poradenské služby, za které dostal zaplaceno Kč
5 000,--, peněžní částku přijal v hotovosti. ______________
2. Podnikatel provedl pro zákazníka poradenské služby, za které si vyúčtoval Kč 20 000,--, tuto částku zákazník dosud neuhradil. ______________
3. Podnikatel zaplatil zálohu udavateli na nákup materiálu. ______________
4. Podnikatel má přeplatek na dani u finančního úřadu. ______________
5. Podnikatel si půjčil peněžní prostředky u peněžního ústavu. ______________
6. Podnikatel přijal zálohu na dodávku zboží /bude dodáno za měsíc/.______________
7. Podnikatel má povinnost odvést sociální pojištění. ______________
8. Podnikatel půjčil zaměstnanci Kč 25 000,--/bude splácet/. ______________
EVIDENCE POHLEDÁVEK
Pro evidenci pohledávek není důležitá forma, ale obsah. Důležité je, abychom věděli, jaké pohledávky, v jaké výši a vůči komu máme.
FINANČNÍ MAJETEK
Finanční majetek členíme na:
1. Dlouhodobý, např. akcie, podíly v obchodních společnostech, dluhové cenné papíry, jejichž předpokládaná doba držení je delší než jeden rok
2. Krátkodobý finanční majetek, jehož součástí jsou zejména:
a. Peníze v hotovosti /v pokladně/
b. Ceniny – poštovní známky, kolky, stravenky /v určitých situacích nahrazují peníze/
c. Peněžní prostředky na bankovním účtu u peněžního ústavu
EVIDENCE FINANČNÍHO MAJETKU
Evidenci korunové poklady lze vést například:
- v rámci deníku příjmů a výdajů nebo
- v pokladní knize /v takovém případě vede pokladnu pracovník, který přejímá hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně, příjem a výdej peněz může provádět jen na podkladě příjmových a výdajových pokladních dokladů/.
ZÁVAZKY
Závazek = dluh, tzn. Závazek má podnikatel tehdy, když jinému něco dluží.
Rozeznáváme tyto druhy závazků:
- závazky vůči dodavatelům, tzn. závazek vzniká podnikateli tehdy, pokud od jiného něco odebere /zboží, výrobky, služby/ a ještě za tuto pohledávku nezaplatil
- závazek vůči zaměstnancům, zdravotní pojišťovně, správně sociálního zabezpečení
- závazek vůči finančnímu úřadu
- závazek vůči peněžním ústavům, tj. úvěry.
Určete, zda se jedná o závazek podnikatele:
1. Podnikatel provedl výpočet mezd, výplata bude příští měsíc. _________
2. Podnikatel přijal fakturu od dodavatele za nákup počítače. _________
3. Podnikatel půjčil peněžní prostředky obchodní společnosti. _________
4. Podnikatel vystavil fakturu zákazníkovi. _________
5. Podnikatel má povinnost zaplatit daň finančnímu úřadu. _________
6. Podnikatel vyplatil zálohu zaměstnanci na služební cestu. _________
EVIDENCE ZÁVAZKŮ
Závazky je vhodné evidovat podle toho, o jaké závazky a vůči komu se jedná. Obdobně jako u pohledávek lze doporučit evidovat samostatně závazky z obchodních vztahů a ostatní závazky.
Otázky:
1. Co jsou samostatné movité věci?
2. Co je technické zhodnocení?
3. Co je pořizovací cena?
4. Jaký majetek oceňujeme vlastními náklady?
5. Co je reprodukční pořizovací cena?
6. Jak se eviduje hmotný majetek?
7. Co je dlouhodobý nehmotný majetek?
8. Co jsou zásoby?
9. Co zahrnuje materiá?
10. Co je zboží?
11. Co je nedokončená výroba?
12. Co jsou výrobky?
13. Co je pohledávka?
14. Jak členíme pohledávky?
15. Jak dělíme finanční majetek? Uveď příklad.
16. Kde je možné evidovat finanční majetek?
17. Co je závazek?
O D P I S Y
Odpisování je postupné zahrnování výdajů na pořízení hmotného majetku do daňově uznatelných výdajů, vyjadřuje jeho opotřebení. Pravidla pro odpisování jsou uvedena v zákoně o daních z příjmů.
Postup při výpočtu daňových odpisů:
1. Zařazení majetku do odpisových skupin
V prvním roce odpisování zatřídí poplatník dlouhodobý majetek do příslušné odpisové skupiny uvedené v příloze č. 1 DZP.
2. Stanovení způsobu odpisování
Poplatník provádí rovnoměrné nebo zrychlené odpisování. Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek si stanoví poplatník sám a nelze jej měnit po celou dobu odpisování:
Rovnoměrné odpisování:
Pravidla pro rovnoměrné odpisy jsou uvedeny v § 31 zákona o daních z příjmů.
Roční odpisy se vypočítávají podle vzorce:
Roční odpis = (vstupní cena x roční odpisová sazba) / 100
Minimální roční odpisové sazby při rovnoměrném odpisování:
Podnikatel může na základě svého rozhodnutí použít při rovnoměrném odpisování i sazby nižší než jsou roční odpisové sazby uvedené v zákoně o dani z příjmů.
Příklad:
Pan Novák si v pořídil v roce 2009 notebook v pořizovací ceně Kč 54 000,-- a zvolil si rovnoměrné odepisování:
Notebook zatřídil do odpisové skupiny 1, daňové odpisy budou následující:
Zrychlené odpisování:
Pravidla pro zrychlené odpisy jsou uvedeny v § 32 DZP. Při zrychleném odpisování nedochází ke zkrácení doby odpisování, ale na začátku odpisování zahrnujeme do výdajů vyšší částky, ke konci odpisování naopak nižší částky ve srovnání s rovnoměrným odpisováním. Základem pro výpočet zrychlených odpisů jsou tzv. koeficienty, které jsou přiřazeny jednotlivým odpisovým skupinám.
Při zrychleném odpisování majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování:
Při zrychleném odpisování se odpisy stanoví takto:
- v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování v prvním roce odpisování
- v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které již byl odpisován.
Vzorce:
pořizovací cena 2 x zůstatková cena
1 rok = k1 další roky = kn – n
K1 – koeficient v prvním roce odpisování
kn – koeficient platný v dalších letech
N – počet let, po které bylo odpisováno
Příklad:
Spočítejte odpisy stejného notebooku jako při rovnoměrném odpisování, ale zrychleným způsobem.
Možnost zvýšení odpisu o 10 % /resp. o 15 %, 20 %/
Poplatníci mají možnost kromě výše uvedeného „standardního“ postupu při výpočtu odpisů zvýšit odpis v prvním roce u vybraných druhů majetku.
V dalších letech se částky vypočtených odpisů oproti běžnému postupu sníží, takže v konečném důsledku se odepíše opět 100 % vstupní ceny.
Tato možnost se týká jak rovnoměrného, tak zrychleného odpisování u majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 /s výjimkou majetku uvedeného v ZDP § 31, tj. nelze např. u osobních automobilů/, pokud je poplatník jeho prvním vlastníkem.
V případě rovnoměrného odpisování pak tabulka ročních odpisových sazeb bude vypadat:
Příklad:
Poplatník pořídil v roce 2009 kopírovací stroj za Kč 60 000,-- /odpisová skupina 1/ Vypočítejte.
1. rovnoměrné odpisy
- při standardním postupu
- za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %
2. zrychlené odpisy
- při standardním postupu
- za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %
Odpisy ze zvýšené vstupní ceny
Byl vysvětlen způsob výpočtu daňových odpisů ze vstupní ceny. Pokud však během používání dlouhodobého majetku dojde k technickému zhodnocení, musí se navýšit o jeho hodnotu původní vstupní cena.
Nemění se jen vstupní cena, ale i sazby, resp. koeficienty.
Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku se stanoví odpisy procentní sazbou, která je platná pro zvýšenou vstupní cenu.
Příklad:
V roce 2007 si firma pořídila kopírovací stroj za Kč 120 000,--. V roce 2009 došlo k technickému zhodnocení, a to v celkové částce Kč 50 000,--.
Odpis 2007 _______________________________
Odpis 2008 _______________________________
Odpis 2009 _______________________________
Odpis 2010 _______________________________
Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví takto:
- v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu
- v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.
Příklad:
Zadána stejné jako v předchozím případě, ale odpisováno zrychleným způsobem.
Odpis 2007 _________________________ __________________________
Odpis 2008 _________________________ __________________________
V roce 2009 provedeno technické zhodnocení, zůstatková cena se zvýšila na Kč___________.
Odpis 2009 ________________________ ___________________________
Odpis 2010 ________________________ ___________________________
Pravidla pro odpisování.
· Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení.
· Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření.
· Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny /nebo zvýšené vstupní ceny/, tzn. součet uplatněných odpisů nesmí být vyšší než vstupní cena.
· Daňové odpisy se vyjadřují pouze jako roční, nezohledňují se části roku.
· Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
· Odpisování je právo poplatníka, nikoliv povinnost – poplatník není povinen odpisy uplatnit.
M Z D Y
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou, volbou nebo jmenováním.
Pracovní smlouva je nejobvyklejší způsob vzniku pracovního poměru. Vyhotovuje se písemně, a to minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec a druhé zaměstnavatel.
Předepsané náležitosti pracovní smlouvy jsou:
- sjednaný ________ práce
- ___________ práce
- ________ nástupu do práce
Pracovní smlouva může obsahovat další ujednání:
- zkušební dobu
- pracovní poměr na dobu určitou
- kratší pracovní úvazek.
Není-li ve smlouvě výslovně uvedena doba trvání pracovního poměru, platí, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dohoda o provedení práce
Tuto dohodu může zaměstnavatel s pracovníkem uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin ročně. Zaměstnanec může mít s jedním zaměstnavatelem uzavřeno více dohod, ovšem za jeden kalendářní rok může pro jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně právě výše uvedených 150 hodin.
Dohodu lze uzavřít písemně nebo ústně a musí v ní být vymezen pracovní úkol, předpokládaný rozsah práce a odměna.
Odměna za provedení pracovního úkolu je na základě zákona splatná po dokončení a odevzdání práce, lze však dojednat, že část odměny bude zaplacena již po provedení určité části pracovního úkolu.
Z příjmů na základě dohod o provedení práce se neodvádí zdravotní a sociální pojištění /a to jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele/.
Dohoda o pracovní činnosti
Zákoník práce požaduje, aby byla sjednána písemně a je třeba dodržet zásadu, že podle této dohody může pracovník u zaměstnavatele vykonávat práce nepřekračující v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá /může být určitá i neurčitá/. Není-li sjednán způsob zrušení dohody, je možné ji zrušit dohodou účastníků nebo jednostranně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou.
Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, případně jednorázově po provedení pracovního úkolu /opět v nejbližším výplatním termínu/.
Z příjmů na základě dohod o pracovní činnosti se odvádí zdravotní a sociální pojištění /obdobně jako u příjmu z hlavního pracovního poměru/.
Mzda a její složky
Odměňování za práci zaměstnanců v pracovním poměru je upraveno přímo v zákoníku práce.
Platem jsou odměňování zaměstnanci státu, územních samosprávných celku /krajů a obcí/, státních fondů a příspěvkových organizací. Mzdou jsou odměňování zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů. /Dále jen mzda./
_________ se rozumí peněžité plnění /příp. naturální mzda/ poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. Při nástupu do práce musí mít zaměstnanec sjednanou mzdu, a to ústně /možné při pracovním poměru kratším než 1 měsíc/ nebo písemně.
Výše mzdy by se měla odvíjet od složitosti práce, odpovědnosti a namáhavosti, dále podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.
Mzda se vyplácí pracovníkovi v penězích, a to buď v hotovosti nebo převodem mzdy na osobní účet zaměstnance. Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Zaměstnavatel musí stanovit pravidelný výplatní termín, kdy zaměstnanec obdrží výplatu.
Složky hrubé mzdy
Hrubou mzdu tvoří základní mzda, mzdové příplatky a ostatní mzdové složky stanovené ve mzdových přepisech, popř. v kolektivních smlouvách a náhrada mzdy.
Zaměstnavatel může uplatnit jakýkoliv mzdový systém, různé formy mzdy a může zavést různé složky mzdy /prémie, odměny, příplatky, apod./.
Základní mzda:
- úkolová: je závislá na výkonu pracovníka; je třeba sestavit výkaz práce, ve kterém je uveden druh práce, jednotka a sazba za jednotku
- časová mzda: uplatňuje se zejména u činností, u kterých nelze zcela objektivně měřit výsledky práce nebo jde-li o práci tvůrčího nebo řídícího charakteru; při odměňování formou časové mzdy musí být stanoven tarif /měsíční nebo hodinový/ a údaje o počtu odpracovaných dní /hodin/.
Příplatky: za práci přesčas, ve ztíženém pracovním prostředí, v noci, v sobotu a v neděli apod.
Prémie, odměny: motivační složky mezd, odměny stanoví zaměstnavatel zpravidla na základě dosažených výsledků organizace, nejedná se o nárokovou složku.
Za mzdu nelze považovat plnění, která s vykonanou prací přímo nesouvisejí, tzn. například náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady apod.
Náhrady mzdy, např. za dobu čerpání dovolené, státem uznané svátky, jsou plnění, které se zaměstnanci vyplácejí, a přitom s jeho pracovním výkonem bezprostředně nesouvisejí.
Odstupné je jednorázový příspěvek, který náleží zaměstnanci, u kterého dochází k ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem např. z důvodu, stane-li se zaměstnanec nadbytečným.
Cestovní náhrady poskytuje zaměstnavatel v případě, že zaměstnanci vzniknou v souvislosti s plněním pracovním povinností výdaje, např. na dopravu, ubytování apod.
Srážky ze mzdy
Zaměstnavatel je oprávněn provést takové srážky ze mzdy, na nichž se dohodl se zaměstnancem, nebo bez dohody s ním, jedná-li se o srážky uvedené v § 146 a147 zákoníku práce. Srážky ze mzdy se tedy člení na dvě skupiny:
1. zákonné srážky, které je zaměstnavatel povinen srazit ze mzdy, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance, jedná se zejména o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a daň z příjmu ze závislé činnosti
2. ostatní srážky, ke kterým musí být se zaměstnancem uzavřena dohoda, např. srážky na spoření, splátky půjček
Pojistné na zdravotní a sociální pojištění
Vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání /zjednodušeně úhrn hrubých mezd/. Výjimkou jsou příjmy z dohod o provedení práce, z nichž se pojistné neodvádí.
U zdravotního pojištění existuje minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda /v roce 2010 Kč 8000,--/.
Sazby zdravotního a sociálního pojištění:
Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jeho výše se u jednotlivých poplatníků stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základku, zjištěného za rozhodné období:
Procentní sazby platné pro rok 2010:
- u zaměstnance 6,5 %
- u zaměstnavatele 25 %
Pojistné se odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení.
Pojistné na zdravotní pojištění je odváděno zaměstnavatelem na účty zdravotních pojišťoven jednotlivých zaměstnanců a je určeno na úhradu standardní lékařské péče.
Procentní sazba platná pro rok 2010:
- u zaměstnance 4,5 %
- u zaměstnavatele 9 %.
Příklad:
Zaměstnanec měl hrubou mzdu Kč 20 000,--. Vypočítejte odvody zaměstnance i zaměstnavatele na sociální i zdravotní pojištění.
Řešení:
Pokud má zaměstnavatel určen den výplaty je pojistné za jednotlivé měsíce splatné v den, který je takto určena pro výplatu mezd za příslušný měsíc /pokud není stanovený den výplaty, pojistné se odvádí do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.
Daň z příjmů ze závislé činnosti
Příjmy ze závislé činnosti:
Pro správné zdanění příjmů ze závislé činnosti je nutno stanovit, které příjmy jsou předmětem daně ze závislé činnosti /peněžní i nepeněžní/ a které příjmy ze závislé činnosti jsou od odaně osvobozeny.
Mezi příjmy ze závislé činnosti patří podle ZDP zejména příjmy z pracovněprávního vztahu zaměstnance, které mu plynou za práci vykonávanou pro zaměstnavatele, tj. příjmy z pracovního poměru a příjmy plynoucí z uzavřených dohod konaných mimo pracovní poměr.
Stanovení základu daně u zaměstnanců – tzv. superhrubé mzdy:
Od roku 2008 je v ZDP nově uveden způsob stanovení základu daně u zaměstnanců. U poplatníka, na kterého se vztahuje povinné sociální a zdravotní pojištění, se musí příjmy ze závislé činnosti /hrubá mzda/ zvýšit o částku odpovídající pojistnému, které má povinnost platit z příjmů zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe. Takto stanovený základ daně se nazývá superhrubá mzda.
Základ daně = hrubá mzda + pojistné zaměstnavatele na ZP a SP + výhody poskytnuté zaměstnavatelem!
Příklad:
Zaměstnanec má v říjnu příjmy ze závislé činnosti /hrubou mudu/ ve výši Kč 15 000,--. Vypočítejte základ daně.
Řešení:
Hrubá mzda… ______________
Pojistné zaměstnavatele ______________
Základ daně /superhrubá mzda/ ______________
Příklad:
Zaměstnanec má měsíční hrubý příjme Kč 20 000,--, kromě toho má možnost využívat firemní vozidlo k soukromým účelům, vstupní cena vozidla je Kč 500 000,--.
Řešení:
Hrubá mzda ______________
1 % vstupní ceny vozidla ______________
Pojistné zaměstnavatele ______________
Základ daně /superhrubá mzda/ ______________
Způsob výpočtu daně z příjmů ze závislé činnosti:
Pro způsob zdanění mzdy daní z příjmů ze závislé činnosti je rozhodné zda má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani.
1. Má-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani /nesmí mít současně u více zaměstnavatelů/, je daň z příjmů srážena ve formě zálohy na daň.
2. Nemá-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani, potom je pro způsob zdanění rozhodující výše hrubé mzdy.
a/ hrubá mzda do Kč 5 000,-- srážková daň
b/ hrubá mzda nad Kč 5 000,-- záloha na daň
Záloha na daň podléhá ročnímu vyúčtování, zatímco srážková daň je konečná daň a nelze ji již zúčtovat s celkovou roční daňovou povinností.
V případě, kdy je ze mzdy srážena záloha na daň, je plátce daně povinen po skončení roku:
- vystavit na žádost poplatníka potvrzení o výši příjmů poplatníka, základu daně, sražených zálohách na daň, výši poskytnutých slev na dani a daňového zvýhodnění
- provést roční zúčtování daně z příjmů, tj. porovnání roční daňové povinnosti se sraženými zálohami.
Záloha na daň z příjmů u zaměstnance s podepsaným „prohlášením k dani“:
Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je povinná platba, která se sráží v průběhu zdaňovacího období /kalendářního roku/, kdy konečná daňová povinnost není ještě známá a započte se na celoroční daňovou povinnost poplatníka po skončení zdaňovacího období.
Vypočtený základ daně se zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny směrem nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny směrem nahoru.
Záloha na daň se pak vypočítá procentní sazbou< která je od 1 . 1. 2008 jednotná a činí 15 %. Takto vypočtená záloha na daň z příjmů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tato částka však ještě není konečná Od ní se dále odečtou slevy na dani:
Postup při výpočtu skutečně sražené zálohy na daň je následující:
1. odečtou se měsíční částky slev
2. odečte se měsíční částka slevy na vyživované děti /vyjde-li záporná částka, záloha na daň bude nulová a zaměstnanci bude přiznán tzv. daňový bonus, o který se zvýší částka k výplatě – měsíční daňový bonus lze vyplatit, jen pokud jeho výše činí alespoň Kč 50,--, maximálně však do výše Kč 4 350,--/
Příklad:
Zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani a v lednu 2010 byla jeho měsíční hrubá mzda Kč 11 000,--. U zaměstnavatele uplatňuje:
a/ slevu na poplatníka
b/ slevu na poplatníka na studenta
c/ slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti.
a/
Výpočet zálohy na daň:
Hrubá mzda _______
Pojistné zaměstnavatele _______
Základ daně /superhrubá mzda/ _______
Zaokrouhleno na stokoruny nahoru _______
Záloha na daň před uplatněním slev _______
Sleva na dani – na poplatníka _______
Záloha na daň po slevách _______
Výpočet částky k výplatě:
Hrubá měsíční mzda _______
ZP zaměstnavatele _______
SP zaměstnavatele _______
Sražen á záloha na daň _______
K výplatě _______
b/
Výpočet zálohy na daň:
Záloha na daň před uplatněním slev _______
Sleva na dani na poplatníka _______
Sleva na daní na studium _______
Záloha na daň po slevách _______
Výpočet částky k výplatě:
Hrubá měsíční mzda _______
ZP zaměstnance _______
SP zaměstnance _______
Sražená záloha na daň _______
K výplatě _______
c/
Výpočet zálohy na daň:
Záloha na daň před uplatněním slev ________
Sleva na dani na poplatníka ________
Záloha na daň po slevách ________
Daňové zvýhodnění na dvě děti ________
Skutečně sražená záloha na daň ________
Daňový bonus ________
Výpočet částky k výplatě:
Hrubá měsíční mzda ________
ZP zaměstnance ________
SP zaměstnance ________
Sražená záloha na daň ________
Daňový bonus ________
K výplatě ________
Příklad:
Pan Novák pracuje v říjnu 2010 u firmy Chrobák, s. r. o., kde podepsal Prohlášení k dani. Jeho měsíční mzda činí Kč 16 000,--. U zaměstnavatele uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 1 dítě. Vypočítejte zálohu na daň z příjmů a částku k výplatě.
Příklad:
Jak by změnily částky z předchozí úlohy za předpokladu, že zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 4 děti.
Daň z příjmů u zaměstnance bez „prohlášení k dani“
U zaměstnance, který na zdaňovací období nepodepíše prohlášení k dani musí zaměstnavatel sám rozhodnout:
- zda se jedná o příjmy, které musí zdanit srážkovou daní ve výši 15 %
- zda se jedná o příjmy, které musí zdanit zálohou na daň sazbou ve výši 15 %.
Zaměstnavatel zdaní příjmy ze závislé činnosti srážkovou daní za podmínky, že výše těchto příjmů nepřesáhne /před zvýšení o pojistné zaměstnavatele/ za kalendářní měsíc v úhrnu částku Kč 5 000,-- hrubého
Základ pro výpočet daně zdaňované zvláštní sazbou /tj. srážkovou daní/ se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a vypočtená daň se zaokrouhluje rovněž na celé koruny směrem dolů.
V případě, že příjmy zaměstnance ze závislé činnosti bude za kalendářní měsíc vyšší než Kč 5 000,-- hrubého, potom tyto příjmy zdaní zálohou na daň.
Základ pro vápočet zálohy na daň se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a záloha na daň se vypočítá sazbou 15 % /stejně jako u zaměstnance s podepsaným prohlášením/.
U zaměstnance bez podepsaného prohlášení k dani nelze z vypočtené zálohy nebo srážkové daně odečítat slevy na dani ani uplatňovat daňové zvýhodnění.
Příklad:
Paní Marie Matějová /bez podepsaného prohlášení k dani/ pobírá příjmy na základě dohody o provedení práce /neplatí se pojistné/. Za měsíc leden činil její hrubý příjem Kč 4 990,-- a za únor Kč 5 020,--.
Leden 2010:
Hrubá mzda ______
Pojistné zaměstnavatele ______
Základ daně ______
Srážková daň 15 % ______
K výplatě ______
Únor 2010:
Hrubá mzda ______
Pojistné zaměstnavatele ______
Základ daně ______
Záloha na daň 15 % ______
K výplatě ______
Příklad:
Jak by se změnila situace, pokud by v předchozím příkladě byla paní Matějová zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti /podléhá pojistnému/. Vypočítejte daň z příjmů a částku k výplatě.
Příklad:
Student vysoké školy Radek Malec byl na prázdninové brigádě. Jeho měsíční hrubý příjem činil Kč 15 000,--. Podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, na základě kterého si uplatňuje slevu na poplatníka a slevu na studenta.
Jaký bude jeho čistý příjem, jestliže bude zaměstnán na:
a/ dohodu o provedení práce
b/ dohodu o pracovní činnosti
Příklad:
Účetní ve firmě Krokus, s. r. o. sestavuje zúčtovací a výplatní listinu za měsíc září 2010 na základě těchto údajů o zaměstnancích:
1. 1.Tomáš Rychlý – hrubá mzda Kč 25 000,--, podepsal prohlášení k daní /uplatňuje slevu na poplatníka/, ve společné domácnosti vyživuje 2 nezletilé děti, na které uplatňuje slevu na dani.
2. 2.Mirek Červený – hrubá mzda Kč 20 000,--, podepsal prohlášení k daní /sleva na poplatníka/, od firmy má k dispozici osobní automobil s pořizovací cenou Kč 600 000,--.
3. Daniel Černý – hrubá mzda Kč 12 500,--, podepsal prohlášení k dani /uplatňuje slevu na poplatníka na studenta z důvodu denního studia na VŠ/.
4. Martin Čermák – dohoda o pracovní činnosti /nepodepsal prohlášení k dani/, hrubá mzda Kč 4 500.
5. Josef Fišer – dohoda o provedení práce /nepodepsal prohlášení k dani/, hrubá mzda Kč 11 000,--.
Pozn. Z dohody o provedení práce se zdravotní a sociální pojištění neodvádí, ale z dohody o pracovní činnosti se již odvádí.
1 % z hodnoty automobilu zvyšuje jak základ daně, tak vyměřovací základ pojistného.
VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE
Evidence příjmů a výdajů v deníku
Závazná podoba evidence příjmů a výdajů není předepsána. Zákon o daních z příjmů pouze stanoví zásadu, že daňová evidence musí obsahovat příjmy a výdaje v členění potřebném pro zjištění základu daně.
Nejdůležitější knihou v daňové evidenci je deník příjem a výdajů, ve kterém se zapisují hospodářské operace, které vyjadřují příjme nebo vydání peněžních prostředků.
Do deníku se zapisuje zejména na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů, tzn. nezapisují se zde zpravidla hospodářské operace, které mají charakter předpisu plateb.
Co se zapisuje do jednotlivých sloupců:
a: datum vyhotovení /den, měsíc/ účetního dokladu, popř. obdržení účetního dokladu
b: označení dokladu, zpravidla písmenem a pořadovým číslem
c: stručně zapsaná charakteristika účetní operace, např. osobní vklad do pokladny, tržba, za prodej, poplatek bance za vedení účtu
Peněžní prostředky v hotovosti /sloupec 1 a 2/ - zahrnuje pohyb peněžních prostředků na účtu, jejich příjem a výdej, dokladem jsou bankovní výpisy.
Peněžní prostředky na bankovních účtech /sloupec 3 a 4/ - zahrnuje pohyb peněžních prostředků na účtu, jejich příjem a výdej, dokladem jsou bankovní výpisy.
Průběžné položky /sloupec 5 a 6/ - zapisují se odvody peněz na účet a výběry z účtu do pokladny.
Příjmy zahrnované do základu daně /sloupec 7/ - jedná se o tržby /v hotovosti nebo uhrazené faktury na bankovní účet/; příjmy ovlivňující základ daně lze dále členit na:
- prodej zboží
- prodej výrobků
- prodej služeb
- ostatní.
Příjmy nezahrnované do základu daně /sloupec 9/ - jedná se o příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny; jedná se např. o:
- příjem daně z přidané hodnoty
- peněžní vklad podnikatele
- příjmy zdaněné u zdroje srážkou
- úvěry, přijaté peněžní dary a půjčky
- ostatní.
Výdaje odčitatelné od základu daně /sloupec 8/ - zaznamenávají se sem výdaje vynaložené na provozování činnosti, které jsou daňovými výdaji, jedná se např. o nákup materiálu, nákup zboží, výplata mezd, odvody zdravotního a sociálního pojištění z mezd, režijní výdaje, např. spotřeba energie, reklama, opravy, poštovné, nájemné, spotřeba PHM, nákupy kancelářských potřeb apod.; výdaje odčitatelné od základu daně lze dále členit např. na:
- nákup materiálu
- nákup drobného hmotného majetku
- nákup zboží
- mzdy
- pojistné /zdravotní a sociální pojištění z mezd/
- provozní režie.
Výdaje neodčitatelné od základu daně /sloupec 10/ - zapisují se sem výdaje, které nelze uplatnit do daňových výdajů, jedná se například o pořízení hmotného majetku, splátky úvěru, výdaje na reprezentaci, osobní spotřeba podnikatele, peněžní dary, daň z příjmů FO, zdravotní a sociální pojištění OSVČ; výdaje neodčitatelné od základu daně lze dále členit např. na:
- nákup hmotného majetku
- platba daně z příjmů podnikatele
- zdravotní a sociální pojištění OSVČ
- platba DPH
- výdaje na osobní potřebu podnikatele
- poskytnuté peněžní dary
- splátky úvěrů a půjček
- ostatní.
Příklady zapisování příjmů do deníku:
1. Podnikatel vkládá Kč 20 000,-- do firmy z osobního vlastnictví.
Řešení:
Sloupec 1 /příjmy v hotovosti/
Sloupec 9 /nedaňové příjmy/
Osobní vklady se zapisují jako příjmy nedaňové, protože nejsou výsledkem podnikatelské činnosti.
2. Podnikatel přijal v hotovosti Kč 150 000,-- za prodané zboží.
Řešení:
Sloupec 1 /příjmy v hotovosti/
Sloupec 7 /daňové příjmy/
Příjmy z prodeje zboží, výrobků, služeb jsou vždy zdanitelným příjmem podnikatele.
3. Peněžní ústav připsal podnikateli na běžný účet poskytnutý úvěr.
Řešení:
Sloupec 3 /příjmy na BÚ/
Sloupec 9 /nedaňové příjmy/
Jedná se o příjmy, které nejsou předmětem daně /podnikatel tyto peníze nevydělal, ale bude je muset vrátit.
4. Banka připsala podnikateli na účet úrok z běžného účtu.
Řešení:
Sloupec 3 /příjmy na BÚ/
Sloupec 7 /daňové příjmy/
Úroky z BÚ nezdaňuje peněžní ústav, ale zdaňuje je podnikatel sám, proto se jedná o zdanitelné příjmy podnikatele /příjmy z kapitálového majetku/.
5. Podnikatel přijal od odběratele zálohu v hotovosti na budoucí dodávku zboží.
Řešení:
Sloupec 1 /příjmy v hotovosti/
Sloupec 7 /daňové příjmy/
Přijaté zálohy na prodej výrobků, zboží, služeb jsou v daňové evidenci zdanitelným příjmem, neboť je rozhodující pohyb peněz a nikoliv, zda byl proveden výkon.
6. Příjme v hotovosti za prodej počítače, který měl podnikatel zahrnutý v obchodním majetku.
Řešení:
Sloupec 1 /příjmy v hotovosti/
Sloupec 7 /daňové příjmy/
Od daně nejsou osvobozeny příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku.
7. Přijatá náhrada od pojišťovny za krádež osobního automobilu, který měl podnikatel zahrnut v obchodním majetku /výpis z BÚ/
Řešení:
Sloupec 3 /příjmy u peněžního ústavu/
Sloupec 7 /daňové příjmy/
Od daně nejsou osvobozeny přijaté náhrady za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti.
Z uvedeného vyplývá, že nejdůležitějším krokem pro zapsání je správné určení, zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem.
Nejčastější zdanitelné příjmy:
- prodej zboží, výrobků a služeb
- připsaný úrok z BÚ
- náhrady od pojišťovny za škodu na firemním majetku
- přijaté provozní dotace
- prodej materiálu, drobného hmotného majetku
- prodej hmotného majetku.
Nejčastější nedaňové příjmy:
- osobní prostředky do podnikání
- přijatý úvěr, přijatá půjčka
- přijaté dotace na pořízení hmotného majetku
- vrácení nadměrného odpočtu DPH.
Určete zda se jedná o daňový nebo nedaňový příjem a zapište do deníku:
1. Podnikatel přijal na BÚ úhradu nájemného za pronájem skladu Kč 80 000,--.
2. Podnikatel vkládá peněžní prostředky z osobního účtu na podnikatelský účet Kč 30 000,--.
3. Podnikatel přijal na běžný účet úhradu za poradenskou činnost Kč 15 000,--.
4. Poplatníkovi byl z kanceláře zcizen počítač, který měl zahrnutý v obchodním majetku, od pojišťovny získal náhradu Kč 12 000,--.
5. Podnikatel přijal hotově půjčku od jiného občana ve výši Kč 90 000,--.
6. Podnikatel přijal v hotovosti peníze za prodej notebooku, který byl zahrnutý v obchodním majetku Kč 9 000,--.
Příklady na zapisování výdajů do deníků:
1. Podnikatel zaplatil bankovním převodem za nákup zboží /výpis z BÚ/
Řešení:
Sloupec 4 /výdaje u peněžního ústavu/
Sloupec 8 /daňové výdaje/
Jedná se o daňový výdaj, protože pořízení zboží bylo zaplaceno, a není podstatné, zda bylo či nebylo spotřebováno.
2. Podnikatel zaplatil bankovní poplatky /výpis z BÚ/
Řešení:
Sloupec 4 /výdaje u peněžního ústavu/
Sloupec 8 /daňové výdaje/
Jedná se o nutný výdaj, který podnikatel vynaložil, proto se účtu jako daňově uznatelný.
3. Podnikatel nakoupil počítač za hotové.
Řešení:
Sloupec 2 /výdaje v hotovosti/
Sloupec 10 /nedaňové výdaje/
Výdaje na pořízení hmotného majetku se v průběhu roku účtují jako nedaňové výdaje. Do daňových výdajů se promítnou ve formě odpisů, které se zaznamenávají až na konci roku.
4. Hotově zaplacena pokuta živnostenskému úřadu za chybné označení provozovny.
Řešení:
Sloupec 2 /výdaje v hotovosti/
Sloupec 10 /nedaňové výdaje/
Pokuty a penále nejsou daňovým výdajem.
5. Výpis z BÚ: splátka úvěru.
Řešení:
Sloupec 4 /výdaje u peněžního ústavu/
Sloupec 10 /nedaňové výdaje/
Splátky úvěrů a půjček jsou výdajem nedaňovým.
6. Z běžného účtu zaplacen úrok z provozního úvěru.
Řešení:
Sloupec 4 /výdaje u peněžního ústavu/
Sloupec 8 /daňové výdaje/
Zaplacené úroky z úvěru jsou výdajem daňově uznatelným.
7. V hotovosti zaplacen nákup mobilního telefonu.
Řešení:
Sloupec 2 /výdaje v hotovosti/
Sloupec 8 /daňové výdaje/
Jedná se o nákup drobného hmotného majetku, který se zapisuje jako daňový výdaj.
8. Poskytnutí peněžního daru soukromému lékaři.
Řešení:
Sloupec 2 /výdaje v hotovosti/
Sloupec 10 /nedaňové výdaje/
Dary jsou v deníku vždy nedaňovým výdajem, ale mohou být odčitatelnou položkou v daňovém přiznání /za předpokladu, že jsou splněny podmínky ZDP z hlediska výše daru, příjemce daru, účelu použití daru atd./.
9. Hotově zaplacena záloha dodavateli za nákup zboží
Řešení:
Sloupec 2 /výdaje v hotovosti/
Sloupec 8 /daňové výdaje/
Poskytnuté provozní zálohy jsou obdobně jako přijaté zálohy zapisovány jako platby s vlivem na zisk.
10. V hotovosti zaplacen oběd při příležitosti oslavy prvního výročí založení firmy.
Řešení:
Sloupec 2 /výdaje v hotovosti/
Sloupec 10 / nedaňové výdaje/
Výdaje na reprezentaci nejsou daňovým výdajem.
11. Výdaj z pokladny pro osobní spotřebu.
Řešení:
Sloupec 2 /výdaje v hotovosti/
Sloupec 10 /nedaňový výdaj/
Podnikatel – FO může kdykoliv bez omezení převádět volné peněžní prostředky pro svoji osobní potřebu – není limitován žádným předpisem. Nejedná se o mzdu podnikateli /podnikatel nemůže sám sebe zaměstnat/, proto se osobní výběr zaznamenává v deníku ve výdajích neodčitatelných od základu daně.
12. Zaplacené nájemné kancelářských prostor /výpis z BÚ/
Řešení:
Sloupec 4 /výdaje u peněžního ústavu/
Sloupec 8 /daňové výdaje/
Nájemné je vždy daňově uznatelným výdajem, a to i v případě, že bylo zaplaceno na příští období.
I zde je jasné, že klíčové je rozpoznat daňový a nedaňový výdaj.
Nejčastější daňové výdaje:
- nákup materiálu
- nákup drobného hmotného majetku
- nákup zboží
- mzdy /výplata mzdy zaměstnancům, srážky z mezd zaměstnancům, daň/
- zdravotní a sociální pojištění z mezd
- provozní režie
Nejčastější nedaňové výdaje:
- nákup hmotného majetku, technické zhodnocení HM /nad 40 000,--/
- daň z příjmu podnikatele
- zdravotní a sociální pojištění OSVČ
- odvod daně z přidané hodnoty
- osobní spotřeba podnikatele
- splátka úvěru, půjčky
- reprezentace
- peněžní dary
- manka a škody přesahující náhrady
- nesmluvní pokuty a penále.
Zapište do deníku tyto výdaje peněžních prostředků:
1. Splátka úvěru z běžného účtu Kč 40 000,--.
2. Úhrada faktury za spotřebu elektrické energie z běžného účtu Kč 12 000,--.
3. Výběr peněz pro osobní potřebu podnikatele z běžného účtu Kč 10 000,--.
4. Složenkou zaplaceno sociální pojištění podnikatele Kč 2 000,--.
5. V hotovosti nákup kancelářských potřeb Kč 1 000,--.
6. V hotovosti nákup účetního programu Kč 8 000,--.
7. V hotovosti zaplaceno za inzerát Kč 1 500,--.
8. Z běžného účtu zaplacena daň ze mzdy Kč 900,--.
9. Nákup známek za hotové Kč 400,--.
10. Nákup osobního auta za hotové Kč 150 000,--.
11. V hotovosti zaplaceno za opravu strojů Kč 11 000,--.
12. Podnikatel zaplatil zálohu v hotovosti na nákup zboží Kč 70 000,--.
13. Nákup nealkoholických nápojů pro zaměstnance Kč 500,--.
14. Zaplacena záloha na nákup kopírovacího stroje /z běžného účtu/ Kč 50 000,--.
15. Zaplaceno v hotovosti nájemné za prodejnu Kč 20 000,--.
16. Zaplaceno v hotovosti za malování prodejny Kč 7 000,--.
17. Z běžného účtu proplacena faktura za nákup náhradních dílů pro opravu stroje Kč 1 800,--.
18. Složenkou zaplacen rekvalifikační kurz za zaměstnance firmy Kč 3 600,--.
Průběžné položky
Průběžné položky slouží k zachycení převodu peněžních prostředků podnikatele z pokladny na běžný účet a z běžného účtu do pokladny, případně k pohybu peněz mezi více běžnými účty podnikatele.
Nutnost evidence v průběžných položkách při těchto hospodářských operacích je vyvolána časovým nesouladem mezi zapsáním pohybu peněz v hotovosti a zapisováním pohybu na běžném účtu, které lze provést až na základě výpisu z běžného účtu.
Zaznamenejte do deníku tyto hospodářské operace:
1. 12. 3. 2010 Výběr peněz z účtu do pokladny na výplatu mezd /PPD/ Kč 50 000,--.
2. 12. 1. 2010 Výplata mzdy v hotovosti Kč 50 000,--.
3. 14. 3. 2010 Výpis z BÚ – vyúčtování výběru peněz Kč 50 000,--.
4. 31. 3. 2010 Odvod části tržeb do banky /VPD/ Kč 20 000,--.
5. 2. 4. 2010 Výpis z BÚ – vyúčtování odvodu peněz Kč 20 000,--.
Souvislý příklad č. 1.:
Podnikatel ing. Dalibor Zabloudil má živnostenský list na školení, kurzy a rekvalifikace. Činnost provozoval pouze v lednu 2010, v dalším období z důvodu nemoci přerušil svou činnost:
Uvedl, že má tyto počáteční zůstatky:
- v pokladně Kč 78 000,--
- na běžném účtu Kč 121 900,--
A donesl ke zpracování účetnictví tyto doklady:
Souvislý příklad č. 2.:
Pan Josef Čermák, předmět činnosti – koupě a prodej zboží, vede daňovou evidenci příjmů a výdajů, není plátce DPH.
Počáteční zůstatky k 1. 1. 2010: peníze v pokladně Kč 50 000,--, na běžném účtu Kč 450 000,--.
Pokladní doklady:
Nákup kancelářského nábytku Kč 9 400,--
Přijatá záloha na prodej zboží Kč 4 000,--
Zaplacena oprava firemního auta Kč 24 200,--
Nákup benzínu do firemního auta Kč 1 150,--
Přijaté peníze za prodej zboží Kč 90 000,--
Výběr pro osobní potřebu Kč 20 000,--
Odvod peněz na účet Kč 60 000,--
Bankovní výpisy:
1. Zaplacena faktura za nákup zboží Kč 79 000,--
Splátka úvěru Kč 22 000,--
Úroky z úvěru Kč 10 000,--
Zaplaceno za pronájem prodejních a skladovacích prostor Kč 28 800,--
Zaplacena faktura za nákup kopírovacího stroje Kč 54 000,--
2. Vyúčtování odvodu peněz Kč 60 000,--
Přijatá úhrada od odběratele za prodej zboží Kč 75 000,--
Poplatky bance Kč 800,--
Připsané úroky Kč 90,--
Zapište doklady do deníku příjmů a výdajů. Vypočítejte zůstatky v pokladně a na účtu.
Zjistěte základ daně /podnikatel se rozhodl, že nebude odepisovat hmotný majetek/.
Souvislý příklad č. 3.:
Pan Jaroslav Moser, účetní a daňový poradce, kromě poradenství zprostředkovává také prodej programů. Vede daňovou evidenci, není plátcem DPH.
Počáteční zůstatky k 1. 1. 2010: peníze v pokladně Kč 60 000,--, na BÚ Kč 450 000,--.
K 1. 1. 2010 měl v obchodním majetku zařazen osobní automobil Škoda Fabia, který používal ke služebním jízdám. Automobil byl zcela odepsán, tj. ZC na konci roku byla Kč 0,--.
Dále jsou k dispozici tyto smlouvy:
1. Úvěrová smlouva: Jedná se o provozní úvěr na období únor 2006 – leden 2010, měsíční splátky jistiny činí Kč 20 000,--, úroky sráží peněžní ústav na konci měsíce.
2. Nájemní smlouva na pronajaté kancelářské prostory na období 05/2010 – 04/2011. Měsíční nájemné Kč 2 880,--. Platba nájemného je jednorázově Kč 28 800,--, a to do konce května 2010.
3. Pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za škody účetních a daňových poradců na období 05/2010 – 04/2011. Roční pojistné činí Kč 18 000,--.
Pokladní doklady:
Nákup kancelářského nábytku Kč 9 345,--
Přijatá záloha na zpracování daňového přiznání Kč 4 000,--
Zaplacena oprava auta Kč 44 160,--
Nákup benzínu Kč 1 500,--
Přijaté peníze od zákazníků za zpracování daňových přiznání Kč 95 000,--
Odvod peněz na účet Kč 90 000,--
Prodej osobního auta Škoda Fabia /zahrnuto v obchodním majetku/ Kč 110 000,--
Výběr peněz pro osobní potřebu Kč 100 000,--.
Bankovní výpisy:
31 . 1. 2010/BV 1
Splátka úvěru /viz úvěrová smlouva/ - Kč 20 000,--
Úroky z úvěru – Kč 15 000,--
31. 5. 2010 /BV 2
Zaplacen nájem /viz nájemní smlouva/ - Kč 28 800,--
Zaplaceno pojištění odpovědnosti za škody /pojistná smlouva/ - Kč 18 000,--
31. 7. 2010/BV3
Zaplacena faktura za nákup kancelářského papíru – Kč 8 000,--
31. 8. 2010/BV 4
Přijatá dobropisovaná částka za nákup kancelářského papíru
/z důvodu nižší jakosti papíru poskytnuta sleva/ Kč 600,--
Uhrazena faktura od odběratele za vedení účetnictví Kč 120 000,--
30. 10. 2010/BV 5
Zaplacena faktura za nákup kopírovacího stroje – Kč 39 900,--
Přijatá provize za zprostředkování prodeje účetních programů Kč 6 000,--
31. 12. 2010/ BV6
Vyúčtování odvodu peněz na účet Kč 90 000,--
ZP podnikatele – Kč 15 000,--
SP podnikatele – Kč 19 000,--
Poplatky bance – Kč 1 100,--
Připsané úroky Kč 400,--.
Zapište do deníku příjmů a výdajů a vypočítejte základ daně z příjmů.
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
DPH je jednou z nepřímých daní, tzn. že se neplatí přímo jako samostatná částka, ale je obsažena ceně majetku a služeb. Výrobce nebo prodejce daň připočítává k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji zaplatí společně s cenou. Avšak plátci daně mají současně nárok na odpočet daně, kterou zaplatili v nakoupeném majetku či službách.
DPH u plátce DPH neovlivňuje výsledek hospodaření podnikatele, tzn. že u plátců se daň zaplacená na vstupu nezahrnuje do daňových výdajů /ani nevstupuje do hodnoty nakoupeného majetku/. Na druhé straně DPH na výstupu neovlivňuje daňové příjmy podnikatele, neboť DPH z prodeje nezůstává podnikateli, ale musí ji odvést do státního rozpočtu.
Podnikatel se tedy stává prostředníkem mezi spotřebitelem /poplatníkem/ a státem /FÚ/.
Příklad:
Podnikatel Štola je plátcem DPH, zabývá se obchodní činností. Nakupuje zboží od dodavatele za Kč 720,-- /cena bez DPH Kč 600,-- + DPH Kč 120,--/. Při kalkulaci prodejní ceny se předpokládá přidaná hodnota /náklady výrobce + jeho zisk/ ve výši Kč 400,--.
Řešení:
Do ceny zboží vstupuje Kč 600,--, neboť na DPH ve výši Kč 120,-- si podnikatel uplatní nárok na odpočet daně /bude mít pohledávku vůči FÚ/.
Při kalkulaci /tvorbě ceny/ bude postup následující:
600 nákupní cena
400 přidaná hodnota
1 000 prodejní cena bez daně
200 DPH 20 %
1200 prodejní cena s daní
Částka Kč 200,-- nevstupuje do daňových příjmů, ale je závazkem vůči finančnímu úřadu.
Plátce DPH
Plátcem DPH se může stát fyzická nebo právnická osoba, která uskutečňuje ekonomickou činnost, čímž se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků atd., která je vykonávána za účelem získání příjmů.
Plátci se registrují u finančního úřadu a jejich registrace může být:
- povinná: zejména z důvodu překročení obratu /pokud obrat za nejvýše 112 předcházejících po sobě jdoucích měsíců přesáhne částku 1 mil. Kč/
- dobrovolná: například z důvodu, že nakupuje od plátců a prodává plátcům.
Příklad:
Stejné zadání, pan Štola není plátcem DPH:
Řešení:
720 nákupní cena
400 přidaná hodnota
1 120 prodejní cena
Jestliže odběratel bude plátce DPH, potom si z ceny zboží nemůže uplatnit nárok na odpočet DPH, protože pan Štola jako neplátce DPH k prodejní ceně nepřipočítává.
Skutečná cena pro obchod je v tomto případě Kč 1 120,--, zatímco v předchozím zaplatí Kč 1 200,--, ale pokud si DPH ve výši Kč 200,-- nárokuje obchod jako odpočet DPH u finančního úřadu, proto je konečná cena vlastně Kč 1 000,--.
Sazby DPH
Sazba daně má dvě základní úrovně – základní /20 %/ a sníženou /10 %/.
Základní sazba se vztahuje na zboží a služby /kromě zboží uvedeného v příloze č. 1 a služeb uvedených v příloze č. 2 ZDPH/.
Snížená sazba se vztahuje pouze na vybrané zboží a služby, které jsou uvedeny v přílohách č. 1 a č. 2 ZDPH/.
Výpočet daně
Výpočet daně z přidané hodnoty lze provádět dvojím způsobem, a to v závislosti na tom, zda základem daně je cena bez DPH nebo cena včetně DPH.
Základem daně je cena bez DPH /tzv. výpočet zdola/ - daň se vypočte prostým vynásobením základu daně příslušnou procentní sazbou.
Základem daně je cena včetně DPH /tj. 110 nebo 120 %, tzv. výpočet shora/ - DPH se vypočítává jako součin celkové částky s daní a koeficientu.
Koeficient se vypočítává jako podíl, v jeho čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby. Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa.
U sazby 10 % … 10/110 = 0,090909, zaokrouhleno = koeficient 0,0909
U sazby 20 % … 20/120 = 0,166666, zaokrouhleno = koeficient 0,1667
Vypočtená daň se zaokrouhlí na nejbližší platnou měnovou jednotku.
Daňové doklady.
V souvislosti s daní z přidané hodnoty se vystavují daňové doklady. Každý plátce je povinen vést záznamy o základu daně, správné výši daně a přesně určit den vzniku daňové povinnosti. Daňovým dokladem je deklarován vznik daňové povinnosti v určitém čase a výši. Vznik daňové povinnosti je signálem pro vystavení daňového dokladu s následnou povinností odvést daň finančnímu úřadu. Na druhé straně odběratel /plátce daně/, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, může uplatnit nárok na odpočet daně pouze na základě daňového dokladu.
Rozlišujeme daňové doklady:
1. Běžné – zpravidla faktury, které obsahují náležitosti běžného daňového dokladu:
- přesné označení kupujícího i prodávajícího /včetně DIČ/
/U PO je základem DIČ jejich IČ, doplněné kódem CZ, v případě FO je základem DIČ jejich rodné číslo doplněné kódem CZ./
- evidenční číslo dokladu
- datum vystavení dokladu
/Daňový doklad se vyhotovuje do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí platby./
- datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby
- rozsah a předmět zdanitelného plnění /tj. přesné označení zboží či služby/
- údaje rozhodné pro stanovení daně /základ daně, sazbu daně, výši daně/
2. Zjednodušené – nemusí obsahovat některé náležitosti, a přesto jsou uznávaným daňovým dokladem. Nemusí obsahovat údaje o kupujícím, datum vystavení a dále se nemusí uvádět výše ceny bez daně a výše daně, ale musí být uvedena sazba daně a celková placená částka, tj. cena včetně daně.
Pokud chce odběratel doklad uplatnit pro účely odpočtu daně na vstupu, musí doplnit údaje o vlastní firmě, např. razítkem a samotné dani. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit pouze v případě nákupu za hotové, popř. prostřednictvím platební karty nebo šekem, a to do 10 tisíc Kč včetně daně. Vyhotovuje se ihned při prodeji.
Nárok na odpočet daně
Plátce daně má možnost daň obsaženou v přijatých zdanitelných plněních odečíst, a to za předpokladu, že přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tzn. k podnikání. Plátce /příjemce – odběratel/ prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem.
Povinnost přiznat daň na výstupu.
Při prodeji výrobků, zboží a poskytovaných služeb má plátce DPH povinnost připočítat k ceně svých výkonů daň z přidané hodnoty, kterou zaznamenává jako závazek vůči FÚ.
Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, popř. ke dni přijetí platby /zálohy/.
Zapisování DPH do deníku a záznamní evidence
O DPH se v deníku příjmů a výdajů zapisuje až v okamžiku proběhnutí platby, ale z hlediska evidence DPH je zpravidla rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění.
Z toho vyplývá, že kompletní přehled podkladů pro stanovení DPH, který by vyhovoval daňovým předpisům, nelze vést v deníku příjmů a výdajů. O DPH se proto musí vést evidence v tzv. pomocných knihách /kniha evidence DPH/.
Příklad:
Plátce daně v březnu 2010 uskutečnil tyto účetní případy:
a. Faktura přijatá za nákup materiálu za Kč 12 000,--, z toho cena bez DPH Kč 10 000,--, DPH Kč 2 000,-- /faktura zaplacena ve stejném měsíci převodním příkazem/.
b. Za hotové nakoupeny odborné publikace za Kč 1 100,-- /cena včetně DPH, sazba 10%/.
c. Faktura vystavená za prodej výrobků Kč 60 000,--, z toho cena bez DPH Kč 50 000,-- /odběratel do konce roku nezaplatil peníze/.
d. Tržby za prodej výrobků v hotovosti Kč 24 000,-- /cena včetně DPH, sazba 20%/.
Řešení:
Daňová povinnost = daň na výstupu – daň na vstupu, tj. 14 000 – 2 100 = 11 900,--
Na výslednou daňovou povinnost nemělo žádný vliv, že odběratel podnikateli nezaplatil.
Daň z přidané hodnoty se v deníku příjmů a výdajů zapisuje takto:
- DPH na vstupu /tj. nákupy/ ve výdajích nezahrnovaných do základu daně
- DPH na výstupu /tj. prodeje/ do příjmů nezahrnovaných do základu daně
- - odvod DPH finančnímu úřadu jako výdaj nezahrnovaný do základu daně
- Vrácení nadměrného odpočtu DPH jako příjem nezahrnovaný do základu daně
Z výše uvedeného vyplývá, že DPH neovlivňuje základ daně z příjmů!
U plátce daně nevstupuje placená DPH do ocenění majetku, což znamená, že nakoupený majetek se eviduje bez daně z přidané hodnoty /s výjimkou osobních automobilů a vratných obalů, u kterých si plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně/.
Souvislý příklad č. 4.:
Podnikatel předložil za měsíc duben 2010 tyto doklady:
1. Faktura přijatá za nákup počítače /cena bez DPH 50 000, DPH 20 %/
2. Přijato za poradenské služby v hotovosti/ cena bez DPH 4 000, DPH 20 %/
3. Faktura vydaná za zpracování účetnictví /cena bez DPH 30 000, DPH 20 %/
4. Faktura přijatá za nákup účetního programu /cena bez DPH 2 000, DPH 20 %/
5. Zaplaceno za nákup kancelářských potřeb v hotovosti /2 200 včetně DPH, sazba 10 %/
6. Výpis z bankovního účtu: úhrada faktury 36 000
Zaznamenejte do deníku příjmů a výdajů.
Proveďte záznamní evidenci DPH a zjistěte daňovou povinnost.
Souvislý příklad č. 5.:
Pan Jaroslav Batík, předmět činnosti – autodoprava, vede daňovou evidenci příjmů a výdajů, je plátcem DPH. K 1. 1. 2010 měl v obchodním majetku zařazen starší nákladní automobil, který již byl zcela odepsán.
Počáteční zůstatky: v pokladně Kč 20 000,--, na běžném účtu Kč 290 000,--.
Faktury vystavené:
11. 12. FV/201001 za přepravu pro firmu ABC, s. r. o., cena bez DPH 400 000,--, DPH 20 %
20. 12. FV/201002 za přepravu zboží pro p. Janíčka, cena bez DPH 70 000,--, DPH 20 %
Faktury přijaté:
18.12. FP/1 za nákup kopírovacího stroje od firmy Reproservis, s. r. o.
v/1942010 /cena bez DPH 22 000, DPH 20 %/
19.12. FP/2 za právní služba od JUDr. Musilové
v/110105/cena bez DPH 2 500, DPH 20 %/
Pokladní doklady:
4.12. nákup psacího stolu od fy Dřevotvar, a. s.
Cena bez DPH 3 000, DPH 20 %
10.12. prodej nákladního auta p. Březinovi
Cena bez DPH 250 000, DPH 20 %
11.12. zaplaceno za nákup nafty firmě Aral, s. r. o.,
Cena včetně DPH 4 800, DPH 20 %
11.12. částečná úhrada od odběratele, FV 201001 /první splátka/ 100 000
19.12. proplaceny cestovní náhrady zaměstnanci 5 400,--
Bankovní výpisy:
20.12. BV 1
Úhrada faktury od odběratele, FV/201002 84 000
Zaplacena FP/1, v/1942009 26 400
Rekapitulace výpisu:
Počáteční stav: 290 000
Ve prospěch: 84 000
Na vrub: 26 400
Konečný stav: 347 600
31.12. BV 2
Úhrada od odběratele FV/201001 /druhá splátka/ 150 000
ZP OSVČ 1 200
SP OSVČ 1 500
Rekapitulace výpisu:
Počáteční stav: 347 600
Ve prospěch: 150 000
Na vrub: 2 700
Konečný stav: 494 900
Zapište do deníku příjmů a výdajů a vypočítejte rozdíl mezi daňovými příjmy a výdaji.
Daňová povinnost =
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
